Jak se ptáme na částice
Částice vyjadřují naše postoje, pocity, přání (snad, ať, asi, jen, pouze, také, ano, ne, vlastně). Často se pletou se spojkami a příslovci, ale částice nespojují slova ani věty a nejde se na ně, s ohledem na celou větu, správně zeptat jako na příslovce. (To si snad děláte legraci! Že ho pusa nebolí.
Archiv
Co jsou částice příklady
Rozdělení částic
Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano. Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý. Je potřeba je odlišovat zejména od spojek: I promluvil ke králi.
Jaké slova jsou částice
Částice jsou neohebná slova, která uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh (např. otázku, rozkaz, přání, zvolání) anebo vyjadřují různý postoj mluvčího k adresátovi nebo k obsahu sdělení.
Archiv
Jak se pozná příslovce
Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení. Příklady příslovcí: brzy, rychle, nahoru, velmi, francouzsky, dopoledne, mdlo, krátce. Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry.
Jak poznat spojky
Spojky patří mezi neohebné slovní druhy, to znamená, že se nedají skloňovat ani časovat, zkrátka spojky nemění svůj tvar. ☝️Spojky označujeme jako neplnovýznamový slovní druh = samotné spojky nenesou význam.
Jak děti naučit slovní druhy
Zkuste co nejvíce určovat slovní druhy, najděte si nějaká cvičení, zkoušejte si slovní druhy určovat i ve větách z novin či knížky. Svoje řešení si můžete kontrolovat podle slovníku (třeba Slovník spisovné češtiny uvádí u jednotlivých slov i slovní druhy a příkladová spojení).
Co jsou to částice slovní druhy
Devátým slovním druhem jsou částice (partikule), které spadají pod neohebné slovní druhy. Částice uvozují samostatné věty a mohou naznačit i jejich druh (přání, přání, zvolání, rozkaz). Dále mohou vyjadřovat postoj mluvčího k obsahu jeho výpovědi. Částice nejsou větnými členy.
Jak se ptáme na citoslovce
| 6. příslovce | vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to určení místa, času, způsobu… (ptáme se na ně: jak, kde, kdy, proč, …patří ke slovesu) |
|---|---|
| 8. spojky | spojují slova, věty |
| 9. částice | uvozují věty, něco hodnotí, vytýkají |
| 10. citoslovce | vyjadřují city, nálady, označují zvuky |
Jak najít ve větě příslovce
Příslovce popisují bližší okolnosti nějakého děje. Říkají nám, kdy, jak a kde se něco stalo. Odpovídají na otázky jak, kdy, kde, odkud, kam, dokdy a podobně.
Jak dělíme spojky
Spojky na základě funkce (úkolu) dělíme na souřadicí a podřadicí. Spojky podřadicí připojují věty vedlejší k jiné větě (aby, až, než, jakmile, protože, poněvadž, přestože, ač, že, když, kdyby aj.). Spojky souřadicí (a, i, ani, nebo, anebo, či, ale, však, avšak, neboť ad.)
Jaké číslo mají spojky
Spojky patří mezi neohebné slovní druhy, nemění totiž svůj tvar, neohýbají se. Označujeme je číslem 8.
Jaký slovní druh je první
Máme tedy nejen číslovky základní (jeden, dva, tři), ale i řadové, které jsou ze syntaktického hlediska přídavnými jmény (první, druhý, třetí) nebo příslovci (poprvé, podruhé, potřetí) nebo třeba násobné (syntakticky opět příslovce: jedenkrát, dvakrát, třikrát).
Jak se učit slovní druhy
Zkuste co nejvíce určovat slovní druhy, najděte si nějaká cvičení, zkoušejte si slovní druhy určovat i ve větách z novin či knížky. Svoje řešení si můžete kontrolovat podle slovníku (třeba Slovník spisovné češtiny uvádí u jednotlivých slov i slovní druhy a příkladová spojení).
Co určujeme u citoslovce
Citoslovce (interjekce) jsou neohebným slovním druhem, který vyjadřuje nálady a pocity, vůli mluvčího, označuje hlasy a zvuky. Obyčejně nemá žádnou gramatickou souvislost se zbytkem věty. Citoslovce mohou sloužit také na vyplnění prázdných částí věty.
Jak se naučit slovní druhy
Zkuste co nejvíce určovat slovní druhy, najděte si nějaká cvičení, zkoušejte si slovní druhy určovat i ve větách z novin či knížky. Svoje řešení si můžete kontrolovat podle slovníku (třeba Slovník spisovné češtiny uvádí u jednotlivých slov i slovní druhy a příkladová spojení).
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Jak se určují větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.Přívlastek. Blíže určuje podstatné jméno.Předmět. Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.Příslovečné určení Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.Doplněk. Závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
Jak se poznají spojky
| Spojky souřadicí | |
|---|---|
| slučovací | – a, i, ani, jednak – jednak, hned – hned, jak – tak |
| stupňovací | – i, ba, ba i, dokonce, nejen – ale i, nejen – nýbrž i< |
| odporovací | ale, avšak, však, sice – ale |
| vylučovací | nebo, anebo, buď – nebo |
Jak se dělí spojky
Spojky na základě funkce (úkolu) dělíme na souřadicí a podřadicí. Spojky podřadicí připojují věty vedlejší k jiné větě (aby, až, než, jakmile, protože, poněvadž, přestože, ač, že, když, kdyby aj.). Spojky souřadicí (a, i, ani, nebo, anebo, či, ale, však, avšak, neboť ad.)
Co za slovní druh je že
Spojky Spojují slova nebo věty a, i, protože, ale, aby, že…
Co je to za slovní druh bez
předložkaEditovat
Šel na procházku bez deštníku.
V jaké třídě se učí slovní druhy
Již ve třetí třídě se žáci setkají se slovními druhy a provází je celou základní školu.
Jak se určuje podmět
Podmět ve větě nenajdeme, ale poznáme jej podle tvaru přísudku. (Kdo, co pletla Ona. Slovo ona je tedy podmětem.)
Jak se ptáme na předmět ve větě
Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Co je to základní větný člen
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
