Kdy se plati diety
Při služební (pracovní) cestě, máte nárok na stravné (diety). Ty se poskytují, pokud je pracovní cesta delší než 5 hodin. U zahraniční služební cesty, to musí být více než 1 hodinu mimo ČR. Stravné (diety) jsou nezdanitelný příjem (neplatí se daň, sociální a zdravotní pojištění).
Kdy vznika nárok na Cestak
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci v podnikatelské sféře stravné nejméně ve výši: 129 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin. 196 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin. 307 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Archiv
Jak se platí diety
70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Archiv
Jak fungují diety
Dostane-li zaměstnanec občerstvení, na němž se finančně nepodílel, sazba se snižuje za každé takové jídlo o procentuální část takto: 70% stravného u pracovní cesta 5 až 12 hodin. 35% stravného u pracovní cesty delší než 12 hodin, maximálně 18 hodin. 25% stravného u pracovní cesty delší než 18 hodin.
Archiv
Kdy má zaměstnanec nárok na stravenku
Nárok na stravenku
Většina zaměstnavatelů má nastaveno, že nárok zaměstnance na stravenku vzniká za každý den na pracovišti, a většinou kopíruje možnost daňového odpočtu. Zaměstnanec tedy musí v rámci směny odpracovat alespoň 3 hodiny. Podmínky pro nárok na stravenky jsou plně v kompetenci zaměstnavatele.
Kdy vzniká nárok na oběd
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.
Kdy se plati Cestak
Lhůta pro vyúčtování zálohy
Pokud se zaměstnanec nedohodne se zaměstnavatelem jinak, je povinen do 10 dnů po ukončení pracovní cesty předložit doklady potřebné k vyúčtování cestovních náhrad. Ani po tomto termínu ale zaměstnanec neztrácí nárok na vyplacení cestovní náhrady.
Co se považuje za pracovní cestu
2.1 Vyslání na pracovní cestu (§ 42) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním.
Kdy vzniká nárok na cestovní náhrady
Kdy je na cestovní náhrady nárok
Na cestovní náhrady vzniká nárok při vyslání zaměstnance na pracovní cestu zaměstnavatelem. Pokud jste OSVČ, můžete sami sebe vyslat na pracovní cestu. Pracovní cestou je míněno časově omezené vyslání zaměstnance na pracovní cestu mimo v pracovní smlouvě sjednané místo výkonu práce.
Na co mám nárok na služební cestě
70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Jak se plati stravenky
Stravenky i stravenková karta slouží k nákupu potravin, nelze jimi platit zboží nepotravinového charakteru, tedy tabákové výrobky, drogerii a alkohol. S jakým typem platby je možné stravenky kombinovat Platbu stravenkami lze kombinovat s platbou v hotovosti i platební kartou.
Jak se daní stravenky
U zaměstnance je celá částka 150 Kč osvobozena od daně z příjmů. Hodnota stravenky 200 Kč: Daňový náklad zaměstnavatele je 55 % hodnoty stravenky, maximálně však 107,10 Kč (pro rok 2023). 55 % z 200 Kč činí 110 Kč, proto je maximální daňový náklad zaměstnavatele 107,10 Kč, i když je to méně než 55 % hodnoty stravenky.
Kdy je nárok na přestávku v práci
Již víme, že zaměstnavatel musí poskytnout přestávku na oddych a jídlo v délce 30 minut po šesti odpracovaných hodinách. Přestávka nesmí být poskytnuta na začátku a na konci směny. Tato přestávka se nezapočítává do odpracované doby, není placená.
Kdo vysílá zaměstnance na pracovní cestu
K vyslání na pracovní cestu potřebuje zaměstnavatel váš souhlas, podle dikce zákona (§ 42 odst. 1 věty první ZP) vás zaměstnavatel může vyslat na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s vámi. Obvykle vám proto dá podepsat souhlas s vysíláním na pracovní cesty již v pracovní smlouvě.
Kdy může zaměstnanec odmítnout práci
Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.
Na co mám nárok při služební cestě
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnancům ve státní a příspěvkové sféře stravné ve výši: 120 Kč až 142 Kč při pracovní cestě, která trvá 5 až 12 hodin, 181 Kč až 219 Kč při pracovní cestě, která trvá 12 až 18 hodin, 284 Kč až 340 Kč při pracovní cestě, která trvá déle než 18 hodin.
Kdy končí pracovní cesta
Jede-li ale zaměstnanec nejdříve vykonat práci do jiného místa, než je pravidelné pracoviště, pak jde o pracovní cestu, která začíná zpravidla v bydlišti zaměstnance a končí po ukončení výkonu práce příchodem na pravidelné pracoviště nebo zpět do bydliště.
Co se započítává do pracovní cesty
Na pracovní cestě je:
vše, co zasahuje do pracovní doby, výkonem práce nebo překážkou na straně zaměstnavatele (mzda se nekrátí), doba nad stanovenou pracovní dobu, pokud jde o výkon práce, přesčasem, doba nad stanovenou pracovní dobu, pokud nejde o výkon práce, volným časem zaměstnance (není přesčasem).
Kdy mám nárok na benefity
Kdy má zaměstnanec nárok na stravenky
Aby mohl zaměstnavatel vůbec uvažovat o daňové uznatelnosti části hodnoty stravenky, musí zaměstnanec strávit v práci alespoň 3 hodiny za směnu definovanou zaměstnavatelem dle zákoníku práce. Pokud je v práci déle než 11 hodin, může mu zaměstnavatel přidělit dvě stravenky.
Kdy se dostávají stravenky
– buď poskytnutí stravenek dopředu na příslušný měsíc, – nebo poskytnutí stravenek po skončení měsíce podle počtu odpracovaných směn. Výhodou poskytnutí stravenek dopředu (zálohově) je, že zaměstnanci dostávají stravenky od prvního dne svého nástupu do zaměstnání.
Kdo platí stravenky
Každý pracovník pak má nárok na stravenku za všechny odpracované dny, kdy jeho směna trvala déle než 3 hodiny (nezapočítávají se přesčasy). Zaměstnavatel hradí 55 % její hodnoty, zbylých 45 % si pak musí zaplatit samotný zaměstnanec, přičemž daná částka se mu srazí ze mzdy.
Kdy nejdříve přestávka v práci
Přestávky v práci – konkrétní případy
Již víme, že zaměstnavatel musí poskytnout přestávku na oddych a jídlo v délce 30 minut po šesti odpracovaných hodinách. Přestávka nesmí být poskytnuta na začátku a na konci směny. Tato přestávka se nezapočítává do odpracované doby, není placená.
Jak dlouhá je pauza na oběd
Přestávka na jídlo a oddych
Máte právo si ji vybrat nejdéle po 6 hodinách nepřerušované práce. Přestávka musí trvat alespoň 30 minut. Můžete si ji vzít naráz, nebo vám ji šéf může rozdělit třeba na tři díly. Nejdelší část však musí trvat nejméně 15 minut.
Kdy může zaměstnavatel nařídit služební cestu
Na služební cestu vás zaměstnavatel nemůže poslat jen tak, i když se bude jednat třeba jen o cestu do vedlejšího města. Může tak učinit jen s vaším souhlasem. A ten si obvykle firmy se zaměstnanci sjednávají paušální v pracovní smlouvě.
Co nesmi zaměstnavatel
zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.
