Kdy sadit ledový salát
Ledové saláty můžeme pěstovat přes celé vegetační období. Od března vysazujte předpěstovanou sadbu pro letní sklizně, pro podzimní sklizně vysévejte přímo od poloviny července až do poloviny srpna. Vegetační doba je 70-90dní podle odrůdy a vegetačního období.
Kdy se sází salát
Veškeré saláty lze vysévat do skleníku, pařeniště či sadbovačů již od konce února, na jaře rovnou ven na záhon. Je-li venku teplo, ideální je saláty vysévat odpoledne, aby bylo semínko přes noc v relativním chladu.
Archiv
Jak rychle roste ledový salát
Ledový salát vytváří pevnou hlávku, uzavřenou listy. Můžete ho pěstovat buď pro letní nebo podzimní sklizeň. Ledový salát je možné sklízet za 75–90 dní, podle dané odrůdy. Stejně jako ostatním typům salátů, ani tomu ledovému nesvědčí vysoké teploty před koncem dozrávání.
Archiv
Kdy sázet hlávkový salát
Kdy je nejlepší vysadit sazenice hlávkového salátu Obvykle se vysazují od března do konce dubna, ale důležitá je i denní doba. Nejvhodnější pro výsadbu je pozdní odpoledne – podvečer. Nezapomeňte sazenice salátu dobře zalít.
Archiv
Jak se sází salát
Při vysazování dbejte na to, aby sazeničky nebyly v přílišné hloubce a měly srdíčko nad zeminou. Pokud by byly zasazeny moc hluboko, listy by zahnívaly. Vyberte pro svůj salát pěkné slunné místo s kvalitní, písčitou, dobře propustnou půdu, ideálně s neutrálním až slabě zásaditým PH.
Jakou teplotu snese salát
» Salátu hlávkovému vybereme slunné místo. Jarní odrůdy snášejí krátkodobý pokles teploty do –2 až –5 °C. Optimální teplota na tvorbu hlávek je 12 až 15 °C. Půdní reakce má být neutrální až slabě zásaditá s pH 7–8.
Co se sází v lednu
Lednové výsevy
Již počátkem měsíce můžete vysévat papriky, rajčata, mochyně peruánské, lilky a saláty, v druhé půli ledna pak celer, raný kedluben, květák, brokolici.
Jak hluboko zasadit salát
Při klíčení dbáme na dostatek světla, aby rostlinky byli silné a ne příliš vytáhlé. Můžeme tedy vysadit semínka přímo na záhon. Semena sadíme cca. 2 cm hluboko.
Kdy roste salát
Semínka můžete vysadit přímo na záhon cca 2 cm hluboko nebo rostliny předpěstovat. Některé saláty mohou růst až 80 dní – listový 7 týdnů, hlávkový 10-11 týdnů a římský 11-12 týdnů. Listový salát však můžete sklízet kdykoliv v průběhu jeho vývoje a tak již po 25 dnech můžete dostat slušné množství salátu.
Proč se nedělají hlávky na salátě
Salátům totiž nedělá dobře ani prostředí ledniček. Obyčejně v nich bývá nižší vlhkost, takže rychleji vadnou, i když jsou v chladnu. Pokud se salát přepravuje delší dobu, balí se (hlavně ledové) do polyetylénových fólií, kam přichází jen hlávka bez obalových listů.
Kdy začít sázet
Únor: Začíná předpěstování sazenic. Do květníků vyséváte celer, papriky, rajčata, salát, brokolici nebo lilek. Březen: Vyséváte mrkev, petržel, špenát, salát, kopr, karotku, ředkvičky. Vysazujete bylinky a sazečky cibule.
Kdy začít sázet zeleninu
Začátek března znamená ideální čas pro výsev semen paprik a brokolice pro předpěstování sazenic. Do poloviny měsíce by se ještě měla stihnout vysít semínka pro předpěstování sadby rajčat a melounů. Během března vysévejte na záhony špenát, dále můžete v druhé polovině měsíce přidat ředkvičky, petržel a mrkev.
Čím hnojit hlávkový salát
Salát není potřeba nijak hnojit. Při pěstování salátů doporučujeme použít na přikrytí sazenic netkanou textilii, je to vždy velmi výhodné a salát velmi dobře roste. Jediná nevýhoda tohoto překrytí je, že nevypadá příliš esteticky, zvlášť při venkovní výsadbě.
Co žere hlávkový salát
Co se týká škůdců, většinou se jedná o mšice – ZDE, drátovci – o nich ZDE, housenky¨, nejvíce asi slimáci a hlemýždi a další. Z chorob může salát trpět hnilobu, okrajovou spálou listů anebo plísní.
Jak často zalévat salát
Po výsadbě až do tvorby hlávek zaléváme pravidelně, ale nepřemokřujeme, aby ke kořenům mohl vzduch. Během tvorby hlávek zaléváme vydatně, ale opatrně v delších časových intervalech, aby hlávky nepodhnívaly a nebyly napadeny plísní salátovou.
Co se dá sázet v létě
A je načase zasít úrodu na podzim a zimu. V červenci můžete vysít mrkev, černou ředkev, červenou řepu, kedluben, zeleninový fenykl, brokolici, endivii, mangold i špenát a sklizně se spolehlivě dočkáte.
Kdy je zralý hlávkový salát
Listové saláty můžeme sklízet již za 7 týdnů od výsevu, hlávkové za 10 až 11 týdnů, římské za 11 až 12 týdnů. Hlávkový máslový, římský a kadeřavý salát sklízíme zásadně celý a skladujeme v chladničce nejvýše několik dní.
Kdy sklízet zeleninu ráno nebo večer
Náš COMPO tip pro sklizeň
Optimální doba pro sklizeň zeleniny je ve slunných dnech, kdy se odbourá nejvíce dusičnanů. Bylinky ovšem v poledním horku částečně ztrácejí své aroma. Proto je sbírejte raději dopoledne.
Co sázet po špenátu
Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.
Kdy sklízet Ledovy salat
Ledový salát – sklizeň
Jakmile jsou hlávky na záhoně plně vyvinuté a nastane teplé počasí, musíte je sklidit. Hlávky ledového salátu můžete sklízet za 2 až 3 měsíce po výsadbě, a to podle termínu výsevu – postupně od června do září.
Kdy sklízet rajčata ráno nebo večer
Jak a kdy rajčata sklízet Rajčata můžete trhat prakticky kdykoli, ale když se je rozhodnete zavařovat nebo jinak tepelně upravovat, pro sklizeň je nejvhodnější časné ráno.
Které plodiny se nesnášejí
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Co nemají rády rajčata
Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách. Naopak růst a chuť rajčat nám vylepší bazalka (bazalku mají jinak rády i okurky a tykve).
Proč se u rajčat kroutí listy
Na vině ovšem často bývá i tzv. abiotická porucha, kterou způsobuje jak nadbytečná, tak i nedostatečná zálivka, tedy přemokřený i přesušený substrát. Stejně jako velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí. Ale také nedostatek dusíku a draslíku.
Jak daleko od sebe rajčata
Opora: Rozhodnete-li se pro rajčata tyčková, je třeba ještě před zasazením rostlin zarazit do země opěrné kůly nebo spirálové opory o délce zhruba 1,5 metru (asi jedna třetina opory bude pod zemí) a ve vzdálenosti přibližně 60 – 70 cm od sebe.
