Kdo hradí mobilizační dodávku
Tyto výdaje jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv. Dodavatel mobilizační dodávky je povinen přednostně plnit mobilizační dodávku a neprodleně informovat objednatele mobilizační dodávky o všech okolnostech, které by mohly přednostní plnění mobilizační dodávky ohrozit nebo znemoţnit.
Archiv
Co je mobilizační dodávka
Nezbytná dodávka pro podporu ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, uskutečňovaná po vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu.
Kdo zpracovává plán hospodářské mobilizace
Plán hospodářské mobilizace
Samostatná součást krizové dokumentace zpracovaná ústředním správním úřadem (objednatel mobilizační dodávky), do jehož působnosti patří řízení ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, v systému hospodářské mobilizace.
Kdo hradí náklady spojené se zavedením regulačních opatření
Náklady, spojené s přípravou mobilizační dodávky v době mimo krizové stavy, včetně případného uchování výrobních schopností, hradí Správa státních hmotných rezerv z prostředků své rozpočtové kapitoly.
Archiv
Co jsou mobilizační rezervy
Vybrané základní suroviny, materiály, polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty, určené pro zajišťování mobilizačních dodávek.
Kdo hradí náklady za pohotovostní zásoby
Systém nouzového hospodářství
Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. Orgány krizového řízení (ústřední správní úřady, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností) zpracovávají plány nezbytných dodávek.
Co je to nezbytná dodávka
Nezbytná dodávka je určena pro uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva, pro podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, hasičských záchranných sborů a havarijních služeb a pro podporu výkonu státní správy, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů.
Kdo zpracovává plán nezbytných dodávek
Systém nouzového hospodářství
Nezbytnou dodávku hradí orgán krizového řízení, který o ní rozhodl. Orgány krizového řízení (ústřední správní úřady, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností) zpracovávají plány nezbytných dodávek.
Kdo zpracovává typové plány
Typové plány byly zpracovány odborem bezpečnosti a krizového řízení ve spolupráci s odbory elektronických komunikací a poštovních služeb, Českým telekomunikačním úřadem a společnostmi České Radiokomunikace, a. s. a Česká pošta, s. p. podle metodiky vydané Ministerstvem vnitra.
Kdo vyhlasuje regulacni opatreni
Regulační opatření může za všech krizových stavů nařídit vláda (§ 22 a 23 zákona č. 241/2000 Sb., o HOPKS), za stavu nebezpečí i hejtman kraje nebo starosta obce s rozšířenou působností (§ 21 zákona č. 241/2000 Sb., o HOPKS). Pravomoc nařídit speciální druh regulačních opatření je svěřena guvernérovi ČNB (§ 23 odst.
Co je plán nezbytných dodávek
(1) Plán nezbytných dodávek vždy obsahuje seznam požadovaných nezbytných dodávek, seznam nezajištěných nezbytných dodávek a přehled dodavatelů nezbytných dodávek.
Na jaké součástí se člení státní hmotné rezervy
Člení se na hmotné rezervy, mobilizační rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.
Co je to Hopks
Organizační, materiální nebo finanční opatření přijímaná správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů.
Kdo zpracovává krizový plán
Krizový plán zpracovávají: ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, jiné státní orgány, jimž krizový zákon ukládá povinnost zpracovávat krizový plán (§ 28 odst.
Kdo schvaluje vnější havarijní plán
Vnější havarijní plány
Krajský úřad ZL kraje rozhodne o nutnosti zpracovat vnější havarijní plán a zároveň stanoví zónu havarijního plánování. Vnější havarijní plán projednává bezpečnostní rada kraje a schvaluje hejtman.
Kdo schvaluje krizový plán kraje
Ústřední krizový štáb je pracovním orgánem vlády pro řešení krizových situací. Jeho složení a činnost upravuje Statut Ústředního krizového štábu, který schvaluje vláda. (1) Krizový štáb kraje a krizový štáb obce s rozšířenou působností jsou pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.
Za jakých podmínek lze vyhlásit krizový stav
(1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.
Kdo je orgán krizového řízení
Podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů je koordinačním orgánem v přípravě na krizové stavy ministerstvo vnitra.
Kdo schvaluje krizový plán obce s rozšířenou působností
Za subjekt krizového plánování se považuje subjekt, který zpracovává nebo odborně garantuje určitou část krizového plánu ORP. Krizový plán ORP schvaluje starosta ORP.
Jak často se prověřuje vnější havarijní plán
Vnější havarijní plán
Zpracovatelem vnějších havarijních plánů je hasičský záchranný sbor kraje. Vnější havarijní plány se prověřují minimálně jedenkrát za 3 roky cvičením havarijní připravenosti.
Kdy musí být havarijní plán
Havarijní plán musí zpracovat každý kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zachází se závadnými látkami způsobem, který je spojen se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody.
Kdo má povinnost zpracovat krizový plán
Krizový plán zpracovávají: ministerstva a jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, jiné státní orgány, jimž krizový zákon ukládá povinnost zpracovávat krizový plán (§ 28 odst.
Kdy končí krizový stav
Dnes, 27. června 2022, se uskutečnilo poslední jednání Ústředního krizového štábu během nouzového stavu. Ten ve čtvrtek po 119 dnech skončí. Válka však pokračuje a válečným obětem bude nutné stále pomáhat.
Kdo vyhlašuje krizový stav
Stav, který vyhlašuje hejtman kraje nebo primátor hl. m. Prahy (stav nebezpečí), vláda ČR, popř. předseda vlády ČR (nouzový stav) nebo Parlament ČR (stav ohrožení státu a válečný stav) v případě hrozby nebo vzniku krizové situace a v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu.
Kdo si zřizuje krizový štáb
Krizový štáb kraje zřizuje hejtman kraje, v Praze primátor hlavního města Prahy jako svůj pracovní orgán k řešení krizových situací.
