Kdy se nemusí platit daň z příjmu
Nemáte příjmy nebo jen ty, které jsou od daně osvobozené (například podpora v nezaměstnanosti, rodičovská, výživné, nemocenská, stipendium a pojistná plnění, která se netýkají náhrady mzdy). Máte kromě zaměstnání jen příležitostné příjmy (§ 10) do 30 000 korun za rok.
Archiv
Kdy OSVČ neplatí daň z příjmu
Pozor – existuje jediná výjimka – jestliže vaše roční příjmy (nikoliv zisk) z podnikání nepřesáhly částku 15 000 Kč, daňové přiznání podávat nemusíte.
Kdy musím zdanit příjem
Podle § 38g ZDP, je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 ZDP).
Jak se dani vedlejší příjem
Během podnikání na vedlejší činnost máte povinnost odvádět daně a každoročně podat daňové přiznání. Podobně jako u hlavní činnosti daníte pouze rozdíl mezi příjmy a výdaji, a to sazbou 15 %. Máte na výběr, jestli se pro výpočet daňového základu rozhodnete uplatnit své skutečné výdaje, nebo zvolíte výdajový paušál.
Archiv
Jaké příjmy jsou osvobozeny od daně
Od daní jsou každoročně osvobozeny příjmy podle § 10 odst. 3) zákona 568/1992 Sb a příjmy podle paragrafu 4 zákona. Jedná se například výdělky z příležitostné činnosti, výhry z loterií a sázek do milionu korun, příjmy z pojištění majetku, z nabytí vlastnického práva k pozemku (ze zřízení věcného břemene) a podobně.
Kdo nemusí platit daň z příjmu
Jestli jste v loňském roce pracovali u jediného zaměstnavatele a neměli žádné další příjmy, daňové přiznání podávat nemusíte. Jinak ale tuto povinnost mohou mít studenti, matky na rodičovské dovolené i důchodci. A někdy se dokonce vyplatí ho podat, i když nemusíte.
Co je příjem pro OSVČ
Do Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ se zahrnují: veškeré příjmy ze samostatné výdělečné činnosti daného roku uvedené v § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů veškeré výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu za daný rok.
Které příjmy nemusím danit
Pokud je roční příjem OSVČ pod 15 tisíc korun, případně méně než 6 tisíc, má-li výdělky i ze zaměstnání, daně přiznávat nemusí. Od letošního roku tato hranice zvyšuje až na 50 tisíc korun (uplatníte ji až v přiznání za rok 2023), u příležitostného příjmu ale zůstává třicetitisícový limit.
Kdy se jedná o vedlejší činnost
Jedná se o nejmenší možnou částku, kterou odvádí každý živnostník podnikající na hlavní činnost, a pro rok 2022 jde o 2841 Kč (sociální pojištění) a 2627 Kč (zdravotní). Oproti tomu vedlejší činnost můžete vykonávat tehdy, když zdravotní a sociální pojištění platíte z jiné výdělečné činnosti.
Co nepatří do příjmů
Do příjmů se naopak nepočítá rodičovský příspěvek, dávky státní sociální podpory, zvýšení důchodu pro bezmocnost, stipendium při soustavné přípravě na budoucí povolání, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky …
Kdy je podnikání vedlejší činnost
OSVČ na vedlejší činnost můžete vykonávat, pokud máte sociální a zdravotní pojištění zaplacené z jiné výdělečné činnosti. Nejčastěji je jako vedlejší činnost bráno podnikání při tom, kdy pracujete na plný úvazek.
Jak přejít na vedlejší činnost
Přerušení hlavní činnosti a přechod na vedlejší činnost byste měli oznámit živnostenskému úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. I přesto, že je možné na živnostenském úřadě provést tyto změny najednou, doporučuje se provést je individuálně, abyste měli jistotu, že opravdu dojde ke změně.
Jak funguje vedlejší činnost
Při vedlejší činnosti nemusíte platit v prvním roce platit žádné zálohy na sociální pojištění. V dalších letech potom budete platit zálohy vypočtené podle skutečného zisku minulého roku. Při nízkém zisku (hranice pro rok 2023 je 96.777 Kč) nemusíte sociální pojištění z podnikání platit vůbec, pokud jej platit nechcete.
