
Co se nesmí dávat do kompostu
Do kompostu nepatří:zbytky masa a ryb.chemicky ošetřené zbytky, například slupky citrusových plodůmléčné výrobky.noviny a časopisy.plast, sklo, kov, textil.rostliny napadené chorobami.plevel s kořínky.
Archiv
Co se může dát do kompostu
Do kompostu házejte: odřezky, slupky a zbytky zeleniny, kávovou sedlinu nebo vylouhovaný čaj, skořápky z vajec i ořechů, dřevěný popel, posekanou trávu, listí a drobné větvičky, piliny, nadrcenou kůru ze stromů, plevel, zbytky pečiva (ale pozor na hlodavce), lepenku, peří, zvířecí chlupy.
Archiv
Co z kuchyně do kompostu
Ideální je co nejrůznorodější směs materiálů. Kuchyňský odpad: káva, čajové sáčky, podrcené skořápky z vajec, bioodpad z kuchyně (slupky ze zeleniny a ovoce – i citrusové plody), papírové kapesníky, podrcené ořechové skořápky atd. Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích.
Archiv
Co Nekompostovat
Co nekompostovatvařené zbytky jídel lákající hmyz, kosti, odřezky masa, kůže, stolní oleje a tuky.rostliny napadené chorobami, plevele se semeny a oddenky (pýr)popel z uhlí (jen v menším množství a jen důkladně vychladlý), popel z cigaret.výkaly masožravých zvířat.noviny a časopisy.
Jak urychlit kompost
Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Vhodný je například Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu granulát nebo Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu koncentrát (výluh z bylin).
Jak dlouho se dělá kompost
Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok.
Jak správně kompostovat
Na spodek kompostu založíte vzdušnou vrstvu hnědého odpadu asi do výše 15 cm. Ten umožní provzdušnění a odtékání přebytečné vody. Na ni přijde tenčí vrstva zelená, vysoká asi 5–7 cm. Vrstvy střídáte a můžete je proložit i zbytky pečiva, kávovou sedlinou, použitými pytlíky od čaje, skořápkami vajec a ořechů.
Co s odpadem z Tůjí
K čemu použít větve z tújí
Větve z tújí poslouží do kyselého kompostu, který se využije k acidofilním rostlinám, jako jsou ostatní jehličnany, borůvky, maliny, brusinky, vřesy nebo rododendrony. Kromě toho je možné zhnědlé větve jako přirozenou podestýlku nebo při smíchání s kůrou jehličnatých stromů použít jako mulč.
Jak dlouho zraje kompost
Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok.
Kdy se má přehazovat kompost
Přehazujte kompost ideálně každé tři měsíce, minimálně však jednou ročně. Když si nejste jistí, zda byste měli kompost přeházet, důkladně si jej prohlédněte: Když hromada kompostu již mírně sesedla, je čas na přeházení materiálu.
Čím přikrýt kompost
Kompost můžete zakrýt netkanou textilií, skrz kterou se dovnitř dostane dostatek vzduchu a vody. Textilie také redukuje odpařování během velkých veder a zabraňuje tomu, aby kompost za silného deště promokl. I to totiž může proces tlení narušit. Ve větrných dnech je vhodné textilii zatížit několika dřevěnými latěmi.
Jak správně pečovat o kompost
Pokud je kompost vlhký a nedrží, přehoď ho a přidej suchý materiál. Naopak pokud je suchý, zvlhči ho užitkovou vodou. Vzduch – pro dostatečný přísun vzduchu kompost po 4 – 8 týdnech po jeho založení přehoď. Teplota – vyšší teplota v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování.
Kdy založit kompost
Kompost si můžete založit kdykoli (jedinou výjimkou je mráz). Ideálním obdobím pro vytvoření kompostu je podzim, kdy je nejvíce odpadů ze zahrady. Na místě, na kterém má vzniknout kompost, vykopejte na ploše o velikosti a rozměrech kompostu (např. 1,50 m x 1,50 m) 15 cm zeminy a položte na něj drenáž.
Jak daleko od plotu túje
Co se dá v takovém případě dělat ODPOVĚĎ: Podle nového občanského zákoníku platí, že by túje měly být vysázeny nejméně metr a půl od společné hranice pozemků.
Co vysadit místo tújí
Použít lze různé druhy tisu, jedlovce, modřínu, smrku či cypřišku.
Jak urychlit zrání kompostu
Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Vhodný je například Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu granulát nebo Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu koncentrát (výluh z bylin).
Jak dlouho trva kompostování
Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok.
Co škodí Tújím
Nedostatek či přemíra vláhy a nedostatek hořčíku v půdě patří mezi nejčastější příčiny reznutí tújí. Rostliny jsou ale někdy i napadeny škůdci – molovkou zeravovou nebo houbou.
Jak škodí túje
Túje jsou totiž extrémně žíznivé jehličnany. Na suchém pozemku, kde moc neprší, se s ostatními rostlinami porvou doslova o každičkou kapku. Kdo je někdy sázel, prý si mohl všimnout kromě kotevních kořenů i té jemné a husté sítě tenkých kořínků, pomocí které získávají každou vodu, kterou mohou.
Čím Podsadit keře
U lehčích půd postačí před výsadbou vidlemi nakypřit svrchní vrstvu a zeminu obohatit kompostem či listovkou, které pomohou zadržovat vláhu. Velmi těžké půdy se vyplatí zrýt a vylehčit štěrkem frakce 4-6. Kompost můžeme přidat rovněž, neměl by však obsahovat semena ani oddenky plevelů.
Co dát na plot aby nebylo vidět
Nejčastěji používané jsou jehličnany, ale podle odborníků nejsou ideální. Dostatečně vysoký plot, který ochrání zahradu před zvědavými pohledy, a to i v zimě, lze přitom vypěstovat například z habrů, topolů, ptačího zobu, hlohyně nebo tavolníku.
Proč tu je rezavý
U starších tújí se objevuje reznutí hlavně v důsledku nedostatku živin v půdě. Po letech se země vyčerpá a vzhledem k tomu, že jsou tyto rostliny hodně citlivé na nedostatek hořčíku, je třeba ho do půdy dodat. Většinou zabere takzvaná hořká sůl, která hořčík obsahuje.
Co nesnáší túje
Jak již bylo zmíněno v úvodu, sazenice tůjí potřebují vlhkou půdu. Tůje navíc sucho nesnáší dobře a jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje.
Co s přerostlými Tujemi
Při takto silném zásahu je třeba načasovat řez na období podzimu až poloviny zimy. Tím omezíte ronění pryskyřice na minimum. Samozřejmostí by mělo být zatření velkých řezných ran štěpařským voskem. Zátěž radikálního řezu výrazně snížite rozložením do delšího časového období (nejméně na 2 roky).
Jak udělat z keře Vicekmen
Za vícekmen je možné považovat i některé druhy keřů, které vytvářejí strukturu polykormonu, tedy společenstvo mnoha kmenů vyrůstajících z podzemních kořenů. Další metodou, jak z klasického stromu vytvořit vícekmenný, je zapěstování seříznutím mladého kmínku ideálně ve formě špičáku.


