
Jak si udělat rašelinu
Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Archiv
Co místo Raseliny
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Archiv
Proč nepoužívat rašelinu
Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.
Co zasadit do rašeliny
V substrátu s rašelinou, tedy v kyselém prostředí, pěstujeme například borůvky, brusinky, azalky nebo rododendrony. Ale i další vřesovištní rostliny, pro které je kyselá půda přirozenou.
Co to je rašelina
Rašelina je nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky (celulózu) a organické kyseliny, pH 2–6. Rašelina vzniká v rašeliništích, která se často lidově nazývají močály, bažiny, nebo slatě.
Jak vzniká rašelina
Ze zbytků rostlin, které se z důvodu nedostatku kyslíku pod vodou nemohou dostatečně rozložit, se v močálech vytváří první rašelina. Přibývající srážky a nedostatek živin podporují růst rašelinných mechů, které částečně vytvářejí uzavřené mechové porosty. Zpočátku vznikají rašeliny s malou mocností.
Jak dlouho vzniká rašelina
Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové asi před 9000 lety. Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně. Rašelina na světových rašeliništích byla vytvořena za 360 let a obsahuje 550 gigatun (Gt) uhlíku.
Jak se vyrábí rašelina
Rašelina vzniká hromaděním částečně rozložených rostlin. Rašeliniště je vlastně mokřad pokrytý vegetací, která po odumření tvoří rašelinu. Stanoviště kde rašelina vzniká, můžou být trvale zamokřená i periodicky zaplavovaná vodou. Rašelina vytváří zvláštní ekosystém.
Jak si vyrobit substrát
Propustnou zeminu bohatou na živiny potřebují téměř všechny běžně pěstované druhy zeleniny. Vhodná směs je např. kompost, zahradní zemina, rašelina a písek v poměru 2:2:1:1 či zahradní zemina, písek a rašelina 1:1:1 s přídavkem granulovaného hnoje či umělého hnojiva v doporučeném množství.
Jak si vyrobit vlastní substrát
Vlastní substrát
Nejjednodušším postupem pro přípravu domácího pěstebního substrátu je tak namíchání zeminy ze záhonku s kompostem v poměru 1 : 1. 2) Další jednoduchou směsí určenou zvláště pro přesazovaní vyklíčených rostlinek je smíchání kompostu a agroperlitu.
Jak namíchat vlastní substrát
Vhodná směs je např. kompost, zahradní zemina, rašelina a písek v poměru 2:2:1:1 či zahradní zemina, písek a rašelina 1:1:1 s přídavkem granulovaného hnoje či umělého hnojiva v doporučeném množství.
Co roste v rašelině
Rašelina neobsahuje žádné živiny a je mírně kyselá. Je využívána v zahradnictví, zejména k pěstování zvláštních druhů okrasných rostlin, které vyžadují kyselé, humózní půdy (například, vřes, vřesovec, rhododendron, azalky, apod.).
Kde se v ČR tezi rašelina
V Česku se těží rašelina například na Šumavě, ve Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách. Na vytěžených rašeliništích někdy vedou naučné stezky (např. Blatská stezka, Chalupská slať), kde se můžeme seznámit s typickou vegetací. Přibližně 60 % všech světových mokřadů jsou rašeliniště.
Co obsahuje zahradnický substrát
Zahradnický substrát je vyroben ze směsi kvalitních rašelin a minerálního kombinovaného hnojiva se stopovými prvky. Rostlinám vytvoří ideální půdní prostředí pro rozvoj kořenů a následný celkový růst.
Jak hoří rašelina
Požáry v rašeliništích mohou hořet téměř do nekonečna (nebo alespoň do vyčerpání paliva), a to i v podzemí, pokud je hoření zásobeno kyslíkem. Rašelina má vysoký obsah uhlíku a za nízké vlhkosti dobře hoří. Jakmile je zapálena v přítomnosti zdroje tepla (např. požár), doutná.
Co žije v rašeliništi
Rostliny rašelinišť
Rašeliniště bývají často domovem masožravých rostlin (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například rosnatka okrouhlolistá, rosnatka dlouholistá, rosnatka prostřední a také tučnice obecná a tučnice česká.
Kde roste rašelina
Rašeliniště jsou zvláštním typem mokřadů, ve kterých dochází k ukládání rašeliny nebo slatiny. Nejlépe se jim daří v chladných a vlhkých oblastech s dostatkem srážek. Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se.
Jakou zem na rajčata
Do kontejneru můžete nasypat jakýkoli kvalitní, nejlépe organický a lehký substrát pro zahrady i pokojové rostliny nebo také přírodní zeminu obohacenou o humus, ta by však měla tvořit asi jen 40 % objemu květináče. Někdo přidává i trochu (zahradního) kompostu.
Čím provzdušnit zeminu
Pro zlepšení půdní struktury můžeme použít písek. Poděkují za něj pokojové rostliny, středomořské rostliny i palmy. Příliš těžkou zeminu odlehčí také perlit, zeolit nebo vermikulit. Všechny tyto přísady pomáhají ke zdravějšímu růstu kořenů, provzdušnění a zadržení potřebné vlhkosti.
Jakou zeminu pro zeleninu
Zahradnický substrát je ideální na záhony, kam budeme sázet zeleninu. Neuděláte chybu, když místo zahradnického substrátu použijete zahradnický kompost. U speciálních substrátů neplatí, že co nezabije, to posílí… Speciální substráty jsou „šité na míru“ konkrétním rostlinám.
Jak si namíchat vlastní substrát
Vylehčená zemina
substrát složený z písku a zahradní zeminy v poměru 2:1, či písku, zahradní zeminy a rašeliny 2:2:1) jsou vhodné pro pěstování převážně suchomilnějších rostlin, ne příliš náročných na živiny, např. kaktusů a sukulentů, některých skalniček, cibulovin, okrasných travin a dalších.
Jak vypada rašelina
Rašelina je nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál. Obsahuje převážně organické látky a organické kyseliny. Rašelina vzniká v rašeliništích, které se často lidově nazývají močály, bažiny, nebo slatě.
Co je v Bazine
Bažina (močál, slať) je území prosycené vodou, na kterém rostou charakteristické rostliny – tzv. bahenní rostliny a žijí také specifičtí živočichové. Je to zvláštní druh sladkovodního mokřadu, který představují habitaty s vyšším obsahem zvodněných rašelinných částic.
Co roste na rašeliništi
Rostliny rašelinišť
Rašeliniště bývají často domovem masožravých rostlin (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například rosnatka okrouhlolistá, rosnatka dlouholistá, rosnatka prostřední a také tučnice obecná a tučnice česká.
Co nemaji radí rajčata
Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách. Naopak růst a chuť rajčat nám vylepší bazalka (bazalku mají jinak rády i okurky a tykve).


