
Jak se pohybuje žížala
Na každém článku jsou čtyři páry štětin, které při pohybu na papíře šustí. Při pohybu žížala postupně natahuje a smršťuje po sobě jdoucí články, k ukotvení jednoho článku k podkladu a snazšímu natažení následujícího článku využívá štětinky.
Archiv
Jak rychle rostou žížaly
Kokon: Odhadem po 23 dnech vznikne kokon (malé žluté vajíčko). Líhnutí: Z vajíček v kokonu se po 3-4 týdnech líhnou malé žížaly. Dospělost: Kalifornská žížala dosáhne dospělosti zhruba po 6-ti týdnech a poznáte to tak, že má na sobě v 1/3 opasek.
Archiv
Jaká je nervová soustava žížaly
Nervová soustava
Hovoříme o gangliové nervové soustavě žebříčkovitého typu. V přední části těla se nachází nadjícnové a podjícnové ganglium, jež jsou vzájemně propojená nervovým prstencem. Z podjícnového ganglia pak vybíhají na břišní stranu těla dva nervové pásy tvořící ganglia v každém tělním článku.
Jak dlouho vydrzi žížala pod vodou
Na netu píšu, že podle okysličení vody vydrží dešťovka až pár dní.
Jaký zvuk vydává žížala
Přilož ucho blíže k papíru, na kterém je žížala umístěna. Poslouchej zvuk, který žížala při svém pohybu vydává.
Proč žížala šustí
A proč tomu tak je Pomocí lupy děti zjistily, že na každém článku má žížala chloupky, které ji pomáhají v pohybu a právě ony způsobují šustění při pohybu žížaly po papíře. Posledním úkolem pro děti bylo zjistit, jak se kroužkovec zachová, když na něj budeme svítit intenzivním světlem (z baterky v mobilu).
Proč nejsou v kompostu žížaly
U malého domácího kompostéru (bedýnka umístěná např. v kuchyni, sloužící těm, kdo nemají příležitost kompostovat venku) je, pro jeho dobrou funkci, přítomnost žížal nezbytností. Pokud máme kompost na volné zemi a rozkládající se biologický materiál má kontakt s půdou, je většinou zbytečné žížaly přinášet.
Jak dýchají Mnohoštětinatci
Dýchání: celým povrchem těla (opaskovci) nebo žábrami (mnohoštětinatci) Rozvod látek: vyvinuta uzavřená cévní soustava – uvnitř cév koluje krev (obsahuje hemoglobin podobně jako u obratlovců) a cévy neopouští.
Kde má žížala oči
Normální kroužkovci nemají oči, ale tato žížala je má, aby na nich mohla nosit brýle proti slunci. Ty jsou totiž v poušti, kde slunce prudce pálí celý den, velmi důležité. Zvláštností na pouštní žížale jsou její zuby.
Co dělá žížala v zimě
Žížaly vám bez problémů přezimují venku. Nakrmit na podzim, klidně i v během zimy, když máte zbytky ovoce. Stačí jen odhrnout zmrzlou vrstvu a nasypat to pod ni.
Čím se krmí žížaly
Žížalky pak nasbíráme po dešti, dáváme je do bedýnky, pravidelně vlhčíme a krmíme různým bio odpadem z kuchyně. Jediné, co žížaly nemusí, je vše kyselé, také mléčné, ani maso není to pravé … nejlépe je zásobujeme zbytky ovoce a zeleniny.
Čím dýchá Nereidka
Nereidka hnědá (Nereis pelagica), také označovaná jako nereidka různobarvá, je druh mnohoštětinatých kroužkovců žijících v mořích Evropy a Severní Ameriky. Dýchá celým tělem.
Jak dýchají Kroužkovci
Většina kroužkovců dýchá celým povrchem těla, ale některé vodní druhy mají žábry. Cévní soustava je uzavřená, na hřbetě je hřbetní céva, která má funkci srdce (tepe) a pod střevem je břišní céva, tyto dvě cévy jsou spojeny spojkami. Hřbetní cévou proudí krev zezadu dopředu a v břišní obráceně.
Jak spí žížaly
Když ji chytne pod opaskem, který je vidět volným okem, může ji zbytek těla dorůst. Tehdy ale musí žížala odpočívat a nehýbe se. A to je chvíle pro krtka – když ji objeví, kousek si z ní ukousne a odnese k sobě ke svým zásobám, kde mu žížala spí a dorůstá.


