
Jak se žilo v neolitu
Lidé žili v malých osadách v dlouhých domech. Již na konci kultury s lineární keramikou se objevují výšinná sídliště, v závěru neolitu vznikají rondely: velké, nejčastěji kruhové monumentální stavby, o jejichž účelu se vedou četné diskuze.
Kdy neolit byl
Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.
Co je to paleolit
Paleolit (starší doba kamenná) je nejstarší a nejdelší období lidských dějin. Začal v době, kdy se člověk zručný poprvé (Homo habilis) naučil užívat nástrojů (rozhraní třetihor a čtvrtohor) a skončil koncem poslední doby ledové. Hlavním úkolem člověka v této době byl boj o udržení existence.
Kdy začíná a kdy končí pravěk
Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od 3 milionů let př. n. l. (rozhraní třetihor a čtvrtohor) do 4. tisíciletí př. n. l. (platí ovšem jen pro některé eurasijské a africké oblasti).
Archiv
Jak se dělí doba železná
Dobu železnou členíme na starší a mladší. Starší doba železná se nazývá halštatská (podle pohřebiště v Hallstattu v Rakousku, 750 – 400 př. n. l.), zatímco mladší ( 400 před Kristem – přelom letopočtu) nazýváme doba laténská (podle archeologického naleziště La Téne ve Švýcarsku).
Co se stalo v pravěku
Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem. V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo.
Co to je mezolit
Mezolit (střední doba kamenná) označuje období, jehož časové vymezení přímo závisí na ústupu poslední doby ledové (na ústupu ledovce k severu) a šíření zemědělství z jihu (tedy z Blízkého východu). V různých zemích se udává rozdílně – pro střední Evropu cca 8000 – 5000 př.
Kdy byl mezolit
Mezolit (z řeckého mesos, μεσος = střední a lithos, λιθος = kámen) nebo také střední doba kamenná označuje období mezi 10 000 př. n. l. až 8000 př.
Jak žili lidé v době železné
V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní. U mnoha společností je tato doba spojena rovněž se změnami v technikách zemědělství, v náboženství, či uměleckých technikách.
Kdo žil v pravěku
Od mladého paleolitu (40 – 10 tis. let před Kristem) zde již žil homo sapiens sapiens, který vedle specializovaných kamenných nástrojů používal kostěné čepelové techniky, lovil koně, bizony i mamuty .
Kdy byl eneolit
Na českém území spadá eneolit do konce 4300/4200 do 2200 př. n. l. Obvykle se dělí na: časný eneolit (4300/4200 – 3700 př. n. l.), kam patří kultura lengyelská, münchshöfenská, schussenriedská, jordanovská skupina a michelsberská kultura.
Kdy končí doba železná
Doba železná začala kolem roku 700 př. n.l. a skončila s přelomem letopočtu – tedy roku 0. Už jste si asi zvykli, že když je v názvu období nějaký materiál, není to jen tak pro nic za nic. V době železné se ve střední Evropě samozřejmě začalo používat železo.
Co jedli Pralide
V neolitu se nejvíce pěstovala pšenice dvouzrnka nebo jednozrnka, pšenice špalda, ječmen, žito a o něco později oves. Kromě obilí jedli lidé i luštěniny, nejstarší jsou hrách a čočka. Některé druhy hrachu se pnuly po stromech, jiné po zemi.
Co jedli první lidé
Z hlediska tělesné konstituce je člověk řazen mezi primáty. Jejich domovem byly zpočátku koruny stromů, kde se spokojili s potravou, kterou si mohli sami a bez větších problémů obstarat – tedy hlavně hmyz, larvy, ptačí vejce, mláďata a z rostlinné stravy např. ořechy, semena, mladé výhonky, ovoce.
Co se jedlo před 100 lety
Žilo se velmi skromně: denní příjem byl 2500 kcal
K obědu se dělala polévka ze zeleniny, bylinek, brambor, luštěnin nebo krupice. Polévky byly základem většiny jídelníčků a lišily se dle krajů (zelňačka na Moravě, kulajda v jižních Čechách, kyselo v severních a východních Čechách kyselo).
Co jedli naši předkové
Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.
Co se jedlo za komunismu
“Smažák” uvařit i poslepu, tedy samozřejmě s malou nadsázkou! Smažený sýr s hranolkami – RECEPT ZDE! Dalším klasickým, ale téměř zapomenutým jídlem minulého století byly smažené býčí žlázy, vídeňský bramborový salát, či jiné kombinace v trojobalu usmažených žláz z býka.
Jak jedli naše babičky
Strava našich předků byla velmi prostá, založena zejména na obilovinách a luštěninách. Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory.
Jak žili naši předkové
I před dvěma sty lety žili lidé na hromádce, podváděli se, hádali a trápili a jejich spory musely řešit úřady. Ačkoliv se to nezdá, až devatenácté století bylo stoletím prudérie – a i to především ve městech, u středních a vyšších vrstev. Venkov, zvláště v 18. století, byl v tomto ohledu „živější“.
Jak vypadal obchod za socialismu
Samostatné obchody za socialismu prakticky neexistovaly. Každý jednotlivý obchod patřil do sítě nějakého národního podniku, který nabízel specifický druh zboží. Tyto podniky se organizovaly na územním principu a staraly se o distribuci, logistiku, administrativu a nábor pracovní síly.
Jak vařit co nejlevněji
10 rad, jak vařit opravdu levně: Plánujte, využívejte zbytky a vařte taky bez masa!Týdenní plán.Nakupujte ve větším množstvíNechoďte do obchodu hladovíVyberte ten správný obchod.Dávejte přednost sezónním a regionálním potravinám.Odhadněte, co budete opravdu potřebovat.Využívejte zbytky.Nevyhazujte jídlo zbytečně brzy.
Jak se stravovali naši předci
Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.
Kdo je socialista
Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Co se jedlo za socialismu
Hospody, restaurace i jídelny za to poskytovaly služby často už dopoledne. Pracující tam mířili už brzy ráno, aby přišli na polévku. Typická byla gulášová, dršťková, bramborová, zelňačka. K tomu muselo být pivo, někteří odvážlivci ho doplnili i rumem nebo panákem čehokoli jiného.
Co uvařit za málo peněz
Levné recepty na oběd i večeřiKarbanátky z červené řepy.Cuketové rizoto.Čočka na kyselo.Špagety pomodoro.Salát z uzené makrely.Nudle s mákem.Falafel.Cizrnový salát.


