
Co všechno patří do kompostéru
Do kompostu patří:zbytky a slupky zeleniny.kávová sedlina, vylouhovaný čaj.vaječné skořápky.posekaná tráva, listídřevěná štěpka, nadrcená kůra stromůtrus býložravců
Co nepatří do kompostu
Co na druhou stranu do kompostu rozhodně nedávatplasty, sklo, kovy či kameny,chemicky ošetřené materiály (barvy, laky),sáčky z vysavače či jejich obsah,zbytky látek,kosti, odřezky masa a kůže (v kompostu není tak vysoká teplota, aby zničila původce chorob),stolní oleje a tuky,popel z uhlí a z cigaret,
Jaké vápno použít do kompostu
Jako přídavek do kompostu lze doporučit dusíkaté vápno. V kompostu, ve kterém nedochází k horké fázi, probíhá tzv. chladné kompostování. Přidané dusíkaté vápno tu zlikviduje škodlivé zárodky.
Co s jehličím na zahradě
Můžete jej normálně kompostovat, stejně jako všechnu biomasu materiály ze zahrady. Jen pozor, kyselé jehličí by umělo proces rozkladu v kompostéru zpomalit. Snažte se, aby podíl jehličnaté složky v objemu kompostu nepřesáhl 10 %, a byl dobře promíchán. Rozklad jehličí můžete urychlit tím, že jej nasekáte.
Jak správně kompostovat
Na spodek kompostu založíte vzdušnou vrstvu hnědého odpadu asi do výše 15 cm. Ten umožní provzdušnění a odtékání přebytečné vody. Na ni přijde tenčí vrstva zelená, vysoká asi 5–7 cm. Vrstvy střídáte a můžete je proložit i zbytky pečiva, kávovou sedlinou, použitými pytlíky od čaje, skořápkami vajec a ořechů.
Jak urychlit kompost
Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Vhodný je například Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu granulát nebo Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu koncentrát (výluh z bylin).
Jak dlouho se dělá kompost
Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok.
Proč se Vápní zahrada
Vápnění půdy je důležitým krokem při vyživování půdy a plodin ve vaší zahradě. Vápnění zmírňuje kyselou půdní reakci, optimalizuje pH půdy, má asanační účinek a snižuje nemocnost rostlin díky tomu, že ničí choroboplodné zárodky v půdě. Řekneme vám, proč na něj nezapomínat a jak na to.
Kdy se Vápní zahrada
Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.
Kam s Jehlicim
Hodí se do vřesovišť, skvělá je pro rododendrony a azalky, rovněž se využívá při pěstování borůvek i brusinek či zakrslých jehličnanů – bonsají. Kromě toho je vhodná také jako přísada do substrátů pro interiérové rostliny.
Co se spadaným jehličím
Jako ochranu pro rostliny milující kyselou půdu zužitkujete spadané jehličí. Tyto druhy obsypte takzvanou jehličnatkou (nejlépe z borového jehličí), což je shrabaná, ještě nezetlelá vrchní vrstva spadaného jehličí se zeminou. Ochrání kořeny a svou nasákavostí jim zajistí dlouhodobější přísun vláhy.
Jak dlouho trva kompostování
Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok.
Jak udělat dobrý kompost
Do kompostéru vhazujte biologický odpad v poměru C : N 25-30 : 1. Zní to zbytečně vědecky, ale žádná velká věda to není. Čerstvý zelený materiál bohatý na dusík stačí vhodně zkombinovat s dřevnatým starším materiálem, který obsahuje hodně uhlíku. Na dva kbelíky kůry můžete přidat jeden kbelík odpadu z kuchyně.
Jak dlouho zraje kompost
Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok.
Kdy se má přehazovat kompost
Přehazujte kompost ideálně každé tři měsíce, minimálně však jednou ročně. Když si nejste jistí, zda byste měli kompost přeházet, důkladně si jej prohlédněte: Když hromada kompostu již mírně sesedla, je čas na přeházení materiálu.
Kdy je kompost Zraly
Zhruba po osmi až deseti měsících bude kompost vhodný pro mulčování, po 16 až 20 měsících bude zralý. Měl by být drobivý, tmavě hnědý a musí vonět po lesní půdě.
Jak správně pečovat o kompost
Pokud je kompost vlhký a nedrží, přehoď ho a přidej suchý materiál. Naopak pokud je suchý, zvlhči ho užitkovou vodou. Vzduch – pro dostatečný přísun vzduchu kompost po 4 – 8 týdnech po jeho založení přehoď. Teplota – vyšší teplota v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování.
Které rostliny nesnáší vápník
Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění.
Kdy hnojit vápencem
Vápník jednou za čtyři roky
Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let.
Která zelenina nesnáší vápno
Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění. Tyto druhy je třeba vápnit při předplodině.
Proč se dává na pole vápno
Proč vápnit Vápněním zajistíme náhradu vyčerpaného vápníku a upravíme půdní reakci (je-li to potřeba) na neutrální, případně mírně alkalickou. Vápník je důležitý také pro přijímání ostatních prvků rostlinami i vylepšení půdní struktury. Další důležitou funkcí vápnění je dezinfekce půdy.
Kam vyhodit jehličí
Nejsnáze je zjistíte na obecním úřadě, respektive jeho webu. Ve velkých městech se obvykle odstrojené stromky odkládají celé u nádob na směsný komunální odpad, tedy vedle kontejnerů či popelnic.
Kam vyhodit túje
Větve z tújí – odborníci doporučují je spíše rozdrtit a použít jako mulč zpět pod túje a do kompostu dát jen malé množství.
Kam s Listim ze zahrady
Na čem se snad shodnou všichni, je fakt, že shrabané listí rozhodně nepatří do popelnice. Ideální je tento přírodní materiál přímo na zahradě rovnou zkompostovat a vrátit tak živiny po čase zase zpět do záhonů v podobě kompostu.
Co to je hrabanka
Jehličnatka nebo také hrabanka je zemina používaná v zahradnictví. Vzniká rozkladem jehličí a zbytku rostlin z podrostu v jehličnatém lese. Je vysoce nakypřující, kyselá zemina, chudá na živiny. Kyselost zeminy se pohybuje v rozmezí pH (3,5-5,5).


